Jak začít včelařit v termosolárních úlech v boj proti Varroáze

První úkol je patentové úly si pořídit. 🙂 Ty jsem sehnal zde: https://www.termosolarniul.cz/
Není to záležitost úplně levná, jeden úl v kompletní sestavě stojí kolem cca. 10tis. Kč, nicméně tím člověk získá úžasnou věc, která opravdu funguje. 🙂

Princip fungování úlu
Termosolární úl funguje na jednoduchém principu. Vychází z myšlenky, že Varroa Destructor se přestává množit při 38 stupních Celsia a při 40-42 stupních hyne. Přední sklo termoúlu je dvojsklo a zadním je černá plechová destička. Průchodem slunečního svitu přes dvojsklo, projde teplo, které ohřeje zadní černou destičku a ta vyhřívá úl. Pokud je dvojsklo nezakryté, v úlu narostou teploty nad zmíněnou hodnotu 38 stupňů Celsia a včelstvo je vyléčeno. Což je úžasná věc. Výrobce doporučuje léčení dvě hodiny měsíčně a následně zakrýt dvojsklo bílou destičkou, která je součástí výbavy úlu.

Jak jsem na to šel
Pořídil jsem si úly, které přišly v rozbaleném stavu, ty se jednoduše sestaví dle přiloženého návodu. Přišel mi rozměr nástavku pro rámkovou míru 39×40 (i když jsem dříve používal rozměr 42×40). Úly jsem sestavil na konci června. Cílem bylo, projít první rok bez léčení chemií. Problém nastal v okamžiku, kdy jsem chtěl větší rámky přendat do menšího úlu. 🙂

Nápady a varianty:
a) První varianta byla od mého učitele včelařství. Vydrátují se nové rámky s novými mezistěnami v menším rozměru, to se dá do spodního nástavku spolu s matkou a mezi nástavky se osadí mateří mřížka, horní (původní Lansgrot s většími rámky se dá nahoru, nad termosolární nástavek) a včely přelezou. Myšlenka nebyla špatná, přesto při 8 úlech s osmi včelstvy to znamená :
– fofrem připravit 80 rámků
– vytavit příslušné množství vosku a vyrobit si mezistěny z vlastního vosku (důležité – nesmí v něm být parafín, viz. článek mezistěny).
A možná se to povede, možná.

Nevýhody řešení:
– časová náročnost
– horní nástavek Lansgrot má úplně jiné rozměry, tedy sesazením dvou úlů na sebe, by vznikla mezi nástavky mezera a ta je velkým lákadlem pro vosy a jiný hmyz, který se přiživuje na včelstvech. Včely pak brání úl v mezerách a nelétají tolik. (Vlastní zkušenost)

Závěr, řešení a) jsem zavrhl.

b) přesun kompletních rámků i se včelami (i s původními rámky v jiném rozměru)
Vymyslel jsem, že abych celý přesun do nových úlu zrealizoval rychle, musím nejvíc využít to co mám. Jelikož se rámky do úlu nevešly rovnoběžně s „obrazovkou“, ale vešly se kolmo, dal jsem je tedy kolmo. U jednoho úlu jsem zkusil dát původní Lansgrot nad termosolární úl (viz. galerie). Nicméně vznikla tam situace s bráněním úlu, jak jsem psal výše. Útoky vos na včelstvo jsou opravdu nepříjemné. (pokud jsou v době rozkvětu včelstva, moc to nevadí, včely je do úlu nepustí, protože je jsou v přesile. Pokud je to v srpnu a září a dokrmuje se, vosy dokáží vesele tunelovat zásoby včelstva a ještě se tomu smějou, jak tomu zabránit – další články) .

Včely se začaly léčit sami sluníčkem ! 🙂

Nevýhoda: Díky větším rámkům (ouška), úplně neseděly termonástavky. Musel jsem na konci července udělat redukce mezi nástavky, které umožňovaly sesednutí nástavků bez mezer. (Tím se do úlu nedostanou vosy)

Jak se pozná účinnost úlu?
Termosolární úly jsem nainstaloval začátkem července 2020. Včely jsem osadil v témže měsíci na začátku července, viz. galerie. Hned jak jsem je osadil, tak jsem umístil do Varroa dna bíle čtvrtky pro detekci Varroa. (v podstatě stínící destičky pro sklo). Byl jsem rozhodnutý léčit každý den a nepoužívat je, pouze v případě velkého vedra, aby se včely neupekly. 🙂 Prvních čtrnáct dní jsem zaznamenal mírný spad kleštíka a další týdny NIC !
Je to skoro zázrak. Včelám se změnila nálada, úplně. Byly jak beránci. Když srovnám drastické léčení gabonem, nebo ještě horší verze – zapálený knot s pesticidem (který je mimo jiné v cizině zakázaný), uspané česno a dusící se včely, je to nesrovnatelně lepší metoda ochrany včel před nechtěným Varroa Destructorem. Včely byly v původních úlech nervózní a občas i útočné. Když poznáte tyhle jejich dva náladové stavy – včely v původních úlech a včely v nových úlech, máte pak pocit, že včely jako by někdo vyměnil za klidné. Což je pro mě dalším důkazem, že jsou spokojené a podle jejich nálady nyní umím poznat, zda je něco tíží.

Možná je léčení pomocí různých chemických léčiv pro někoho dobrý business, ale není třeba včely takto chemicky týrat !
Nehledě na to, že ta chemie a její stopové prvky jsou v souších, v medu v dřevě nástavků, všude. Pesticidy jsou zdrojem rakoviny, která se neobjevuje hned, ale s odstupem času. Takže pro další včelaření, si vyrábím vlastní vosk a z něj vlastní mezistěny. Jedinou nevýhodou termoúlu totiž je, že pokud použijete pančovaný vosk (s příměsí parafínu nebo jiných látech, které mají nižší teplotu tání), stane se, že včelstvám při ohřevu vnitřku úlu, spadne dílo a to je pak nejen smutné, ale i pracné zpracovat.

Závěr 2 – léčení termometodou je státem uznaná metoda léčení (ne dlouho) a je naprosto bezkonkurenční. Pokud chceme být zdraví, je třeba chemii u včel a nejlépe i v zemědělství zakázat.


Jak bojovat proti plísním v úle – poznámky začínajícího včelaře

Základem protiplísňových opatření je vzdušný úl. Když jsem začal včelařit, ještě v klasických úlech typu Lansgrot, dostal jsem na úly gumové podložky, pak polystyren a nakonec střechu. Úly byly shora nevětrané a na podzim, když byly včelky už uvnitř trvale, jeden z úlu začal nepříjemně zapáchat. Gumové podložky jsem vyhodil a nahradil je bílými prostěradly, na které jsem rozřezal starý koberec. Vždy chlupama proti sobě a teprve na to jsem dal polystyren a na to střechu (vlnitou střechu).

Úly začaly větrat. Protože při zpracování medu 🐝 včelkami vzniká vlhko a teplo, je to pro plísně ideální stav. Zápach z jednoho úlu začal mizet. Koberce se chovaly jako paropropustná folie a současně udržovaly teplo. Bingo. To jsem přesně potřeboval.

Na jaře, jak začalo být nad deset stupňů a včelky začaly už lítat, jsem přendal rámky do nového úlu, některé staré vysloveně pokryté plísní jsem dal vyvařil a plamenem (z ruční butanové láhve) jsem vyčistil dno a stěny původního úlu. Tím jsem se zbavil nechtěné plísně a ta už se nevrátila.

Začínající zima

Je podzim, ale vlastně už začíná zima. Na horách začíná sněžit (11.října 2020) a včely ještě létají. Kontroloval jsem počasí, které občas leze lehce kolem 10 stupňů Celsia. Protože termosolární a navíc zateplené úly vytváří teplo, možná to vytváří v úle dojem, že by mohlo být také venku teplo. Včely lítají. Vidím včely nosící žluté rousky do úlu, i když bych řekl, že už vlastně nic nekvete. Něco si holky našly. 🙂

Rozpoznání pravého vosku

Existují jednoduché zkoušky pravosti včelího vosku, které lze provézt i doma s minimálním vybavením.

Zkouška konzistence
Včelí vosk se hněte mezi prsty nebo zuby. Pravý vosk je snadno tvárlivý, nelepí se, ani neláme. Na řezu nožem je mastný, nesmí být lesklý.

Zkouška křehkosti
Roztavený včelí vosk se nalije na vlhkou skleněnou desku tak, aby se na jejím povrchu vytvořil proužek dlouhý alespoň 5cm a tlustý alespoň 4mm. Po zchladnutí zkusíme proužek ohnout přes hranu stolu. Pravý včelí vosk se snadno ohne na rozdíl od vosků s příměsí parafinu, ceresinu, stearinu a karnaubského vosku, které se při ohýbání zlomí. Je-li lom rovný, může jít o porušení karnaubským voskem. Nepravidelný lom se šupinkatými krystaly je známkou přidání parafinu a stearinu.

Zkouška objemové roztažnosti
Do nádoby s kosými stěnami, kterou předem ovlhčíme vodou, vlijeme roztavený včelí vosk. Pravý včelí vosk se po vychladnutí snadno oddělí od stěn nádoby. Již při přídavku 5% jiných látek se včelí vosk lepí na stěny.

Uvedené zkoušky mají pouze orientační charakter, přesně lze určit pravost jen chemickou cestou.

Literatura (1)

Tmel na kámen

100 dílů včelího vosku se roztaví se 100 díly kalafuny a do husté taveniny se přidá 400 dílů kaolinu. Tmelení částí se provádí za horka.

Literatura (1)

Převěšování

Převěšování je přesun spodních rámků ze spodního nástavku do horního a doplnění spodního nástavku o prázdné mezistěny. Matka má snahu slézt dolů a začít plodovat v dolním nástavku. Údajně se tím zvýší medný výnos. Nemám vyzkoušeno. 🙂

Žebrování

Žebrování je prohazování plného rámku a rámku pouze s prázdnou mezistěnou. Podle informací od zkušených včelařů by měly včely klást rychleji, než kdyby byly vedle sebe pouze plné rámky (plod plus medové) a rámky s prázdnými mezistěnami.