Podzim 2021 – metodika dalšího kroku od termoúlů k léčení umělým teplem

Termoúly fungují výborně pouze pokud svítí slunce. V současné době, se dějí dvě zásadní změny v počasí.

  1. podzimní počasí není co bývalo a posouvá se nám díky globálnímu oteplování léto do podzimu
  2. jsou zde velké výkyvy počasí – velká změna zimy a chladu

Na podzim 2021 – abych neopakoval propadák s podzimním léčením včelstev na podzim 2020 pomocí termoúlů, jsem nasadil novou léčebnou metodu.

Tou je léčení umělým teplem.

Díky delšímu teplému počasí na podzim, dochází k delšímu plodování a to co jsme si přeléčili v létě termoúly, si včely bez problému natahají do úlu zpět během velmi krátké doby.

Slunce je v tuto dobu už nízko a nemá dostatečnou intenzitu, aby úly vyhřálo na potřebnou teplotu!

Naši kamarádi, kteří pomužívají klasické chemické léčení v něm pokračovali ještě v prosinci 2021 a na jaře 2022 díky rezistenci Varroa na chemickou léčbu .

Důležitá nevýhoda termoúlů:

  1. nefungují když nesvítí slunce – tato nevýhoda se zdá logická, nicméně občas potřebujeme léčit i v době, kdy slunce nesvítí.
  2. pokud se léčba na podzim nepovede, díky slabému nebo krátkému osvitu, je třeba sáhnout po jiné metodě léčení
  3. není zaručeno, že teplota bude v úlech dvě hodiny v kuse (díky oblačnosti třeba)
  4. není zaručeno, že se úly nepřehřejí – není zde žádná regulace
  5. je třeba kolem toho stále lítat a hlídat to. U většího počtu úlů stále nevýhoda počtu obsluhujících.

Řešení :

Vykašlete se přemýšlet o léčení na podzim pomocí termoúlů, počkejte na období, posledního babího léta, kdy je teplota kolem 20 stupňů (deset stupňů je podle mého spodní limit) a využijte potenciál umělého tepla pro léčení místo chemie přímo v úlech. Proč babí léto a poslední teplé období? Včely při prudkém ochlazení začnou hybernovat a nemají tendenci už létat. Pokud přeléčím poslední teplé období – mohou včely vyletět ven z úlu, pokud jim bude příliž horko a NEZMRZNOU. A zároveň, pokud to bude poslední teplé období , není třeba si dělat starosti s tím, že včely další Varroa nanosí znovu do úlů. Protože jdou chrnět. Takto jednoduché to je a opravdu mi to fungovalo.

Léčení umělým teplem řeší to všechny předchozí nevýhody termoúlů:

  1. léčit se dá kdykoliv
  2. nezáleží na slunečním osvitu
  3. je garantovaná teplota v úle – kterou si včelař nastaví
  4. úly se díky regulacím nikdy nepřehřejí
  5. není třeba to hlídat, regulace se o vše postará sama

Co je důležitý poznatek. Nestačí léčit pouze 2hodiny fyzického času. Je třeba léčit 2 hodiny tepla nad 38 stupňů v úlech! V čem je rozdíl? Díky natápění v úlech se občas regulace v úlech zapíná a vypíná. Tj. například léčení 2 hodiny normálního času obsahuje teplotu v úlech 38 stupňů třeba jen půl hodiny !

Proč? Vše trvá nahřát. Vosk je velmi dobrý izolant a akumulátor energie. Aby se vše prohřálo, je třeba měřit skutečnou dobu teploty 38-42 v úlech !!!

Ze zkušenosti mohu říct, že léčení včelstev pomocí umělého tepla v úlech, trvalo celý den a teplota 42 (celkem) zde byla dvě hodiny. Proto uvádím, že je třeba měřit skutečnou teplotu v úlech a dobu, kdy této teploty bylo dosaženo !!!

Naskýtá se úvaha, proč si kupovat termoúly, když stejně musím v určitých obdobích léčit jinak (chemicky nebo teplem). Jsou hezké a naučily mne pracovat s teplem vs. život včel. Bez geniálního postřehu pana Linharta o tom, jak teplo léčí včely, by nebyl tento krok možný.

Takže je to jen další krok. V dalším článku už uvedu konkrétní návody.

Jak doplnit zásoby na zimu – 15kg cukru, pravda nebo mýtus? Jak na to s temosolárními úly

První důležitá informace pro mě, kterou jsem si uvědomil, že cukr není to samé co med. Je to jednoduchá věc, kterou chápe každý, nicméně, kdyby cukr na zimu stačil, budou včely vyrábět cukr, ne med. 🙂 I když se takto včelaří již dlouhou dobu (jistě přes 100 let), včely nevyrábí med jen tak. Rozhodl jsem se, že základem biovčely a mého včelaření, není sebrat včelám všechen med a zůstat u rozumného ekologického včelaření. Zatímco všichni přemýšlejí nad hromadnými úhyny včelstev viz stránky: http://www.posledniprocento.cz myslím si, že základním principem přežití každého tvora, nejen včel je, nepoužívat „chemická léčení včel“ a „léčení potravin“ na polích pomocí pesticidů a jiných přípravků.

Pokud máme zdravé včely a necháme jim větší část medu nepotřebujeme tolik cukru.

Základem přežití včel přes zimu jsou dostatečné zásoby. O tom není pochyb. Vycházel jsem tedy z následující úvahy. Pokud včely posbírají svůj med, část jim nechám a CELKEM s dodaným cukrem vytvořím zásobu 15 kg na včelstvo, mělo by to stačit. Stačilo to i u mých nezateplených obyčejných úlů, nicméně termosolární úly jsou zateplené a dá se říct, že pokud včely nemusí tolik topit, pak nespotřebují tolik energie. Někde se uvádí až 30% úspora zásob.

Pokud se to se zásobami přežene, asi se nic nestane. Pokud však chybí, mohou nastoupit potíže a včelstvo nemusí přežít.

Jak tedy na správnou dávku přidaných zásob cukru?

Vzal jsem si k ruce výpočet a zvážení včelstva. K tomu jsem použil „digitální váhu na ryby“. V podstatě se jedná o váhu s provázkem a háčkem na konci provázku. Když zaháknu provázek pod spodní část úlu a pokusím se váhou úl zvednout (s tím, že zvedám jen polovinu úlu, druhá polovina stojí) zvážím v určitém okamžiku maximální hmotnost. To je hmotnost, kterou vynásobím dvěma a mám hmotnost celého úlu s chybou kolem max.10%. Toto jednoduché vážení nám umožní zjistit, jaké zásoby si včely samy vytvořily.

Co potřebuji vědět?

Přírůstek, průběžného vážení, tedy předchozí a následující váhu úlu se včelami i zásobami. Tím poměrně přesně určíme, zda včelám ubývá, nebo přibývá zásoba. (Takto jsem zjistil, že včelám v srpnu, s plně otevřeným česnem vosy vykrádají med a to fest.)

Absolutní váhu zásob, dá se dopočítat. Znám váhu úlu, rámků, včelstva (odhadnu) a zásoby dopočítám v excelovské tabulce.

https://docs.google.com/spreadsheets/d/1WJ3cgJ6IFgt5NlRx_m-z_iFsGKIrVir9kJrAM4gy7gQ/edit?usp=sharing

Ve výpočtu je váha rámku myšlena váha s prázdným plástem.
Dopočtem se dá zjistit, že zásoby, které doplňujeme pro včely na zimu, nemusí být nutně (počet včelstev) x 15kg cukru, ale musí tyto zásoby mít. Tzn. že já jsem doplňoval něco kolem 50kg cukru pro 8 včelstev a vím, že spolu se zásobami nektaru a pylu, které už si včelky nasbíraly, jim to bude stačit. 🙂

Výroba vlastních mezistěn

Protože termosolární úly potřebují mezistěny z nepančovaného vosku, je nejlepší si vyrábět vlastní mezistěny. Původně jsem si k tomu pořídil rastrované a hladké nevyhřívané válce. Zde jsem se setkal s potížemi vlastního technologického postupu. Válce Vám totiž prodá kdokoliv, ale návod, jak s nimi pracovat a jak si připravit vosk člověk nemá šanci získat. Prolezl jsem půlku internetu a nic. 🙂 Pokud někdo ze čtenářů získá návod, jak správně pracovat s a hlavně jak si připravit plástové desky pro lisy budu rád za informace, které zde na biovcele.cz pak zveřejním. Neprobádaný lis třeba zde: http://www.vceliprodukty.cz/obchod/lisy-na-mezisteny/lis-na-mezisteny/lis-na-mezisteny-hladky-a-gravirovany-32cm/

Deskový lis
Deskový lis chlazený vodou s rasrem ze silikonu je ideál jednoduchá volba. Je vhodný tento typ:
http://www.vceliprodukty.cz/obchod/lisy-na-mezisteny/odlevani-mezisten/odlevaci-forma-na-mezisteny-39×24/

Proč? Je to hotové, je to z Německa a funguje to. Jakékoliv jiné lisy mi nefungovaly a bylo s nimi více starostí než užitku. Lis má vodní chlazení horní a spodní desky, což potřebujete pro rychlejší práci s mezistěnami. Nikdo nechce zpracovávat jednu mezistěnu deset minut. Vosk má totiž tu vlastnost, že akumuluje velmi dobře teplo a mění strukturu při různých teplotách. Málokde se to dozvíte, ale pokud zahřejete vosk na více než 80 stupňů, pak je třeba týden čekat, než vosk znovu získá své původní uspořádání. Pokud by jste přesto takto přehřátý vosk chtěli použít pro výrobu mezistěn, budou se Vám mezistěny trhat a lámat.

Samotná výroba mezistěn odléváním

Takže, zahřeje se část voskového koláče v nerezovém hrnci OD SPODU (myšleno postupným ohříváním z pokojové teploty vosku na teplotu 60-65 stupňu Celsia, nesmí se přehřát na více než 80 stupňů !!!) . Dá se to udělat tak, že vezmu bud klasický ohřívač elektrický s nerezovým hrncem , nastavím na stupeň 1-2 ohřev a hlídám teplotu teploměrem. Osvědčil se mi laserový teploměr. Nebo varianta, nerezový kastrol s kovovým dnem, které lze použít pro indukční desky. Indukční plotýnky nejlépe s měřením teploty kastrolu.

Připojím odlévací lis na přívod vody a nechám mírně protékat vodu. Tím se chladí spodní i horní deska. Jakmile se ohřeje vosk na požadovanou teplotu, pak naběračkou, která je součástí balení, odliji vosk na silikonovou podložku. Doporučuje se nechat zavřený lis po dobu 20 vteřin. Nechával jsem minutu a deska byla krásná žlutá, jako kuřátka na netrhala se. Viz. galerie. Mezistěna se odloží a postup se opakuje.

Je třeba dávat pozor, při použití klasické plotýnky, se při odebírání vosku z kastrolu, zmenšuje ohřívané množství a nečekaně se zvyšuje teplota vosku! Pokud je ho málo je třeba hlídat teplotu a plotýnku třeba i vypínat! Důležité je, aby se vosk nepřevařil. Pokud se tak stane, nechá se odležet týden.

Jak bojovat proti plísním v úle – poznámky začínajícího včelaře

Základem protiplísňových opatření je vzdušný úl. Když jsem začal včelařit, ještě v klasických úlech typu Lansgrot, dostal jsem na úly gumové podložky, pak polystyren a nakonec střechu. Úly byly shora nevětrané a na podzim, když byly včelky už uvnitř trvale, jeden z úlu začal nepříjemně zapáchat. Gumové podložky jsem vyhodil a nahradil je bílými prostěradly, na které jsem rozřezal starý koberec. Vždy chlupama proti sobě a teprve na to jsem dal polystyren a na to střechu (vlnitou střechu).

Úly začaly větrat. Protože při zpracování medu 🐝 včelkami vzniká vlhko a teplo, je to pro plísně ideální stav. Zápach z jednoho úlu začal mizet. Koberce se chovaly jako paropropustná folie a současně udržovaly teplo. Bingo. To jsem přesně potřeboval.

Na jaře, jak začalo být nad deset stupňů a včelky začaly už lítat, jsem přendal rámky do nového úlu, některé staré vysloveně pokryté plísní jsem dal vyvařil a plamenem (z ruční butanové láhve) jsem vyčistil dno a stěny původního úlu. Tím jsem se zbavil nechtěné plísně a ta už se nevrátila.

Rozpoznání pravého vosku

Existují jednoduché zkoušky pravosti včelího vosku, které lze provézt i doma s minimálním vybavením.

Zkouška konzistence
Včelí vosk se hněte mezi prsty nebo zuby. Pravý vosk je snadno tvárlivý, nelepí se, ani neláme. Na řezu nožem je mastný, nesmí být lesklý.

Zkouška křehkosti
Roztavený včelí vosk se nalije na vlhkou skleněnou desku tak, aby se na jejím povrchu vytvořil proužek dlouhý alespoň 5cm a tlustý alespoň 4mm. Po zchladnutí zkusíme proužek ohnout přes hranu stolu. Pravý včelí vosk se snadno ohne na rozdíl od vosků s příměsí parafinu, ceresinu, stearinu a karnaubského vosku, které se při ohýbání zlomí. Je-li lom rovný, může jít o porušení karnaubským voskem. Nepravidelný lom se šupinkatými krystaly je známkou přidání parafinu a stearinu.

Zkouška objemové roztažnosti
Do nádoby s kosými stěnami, kterou předem ovlhčíme vodou, vlijeme roztavený včelí vosk. Pravý včelí vosk se po vychladnutí snadno oddělí od stěn nádoby. Již při přídavku 5% jiných látek se včelí vosk lepí na stěny.

Uvedené zkoušky mají pouze orientační charakter, přesně lze určit pravost jen chemickou cestou.

Literatura (1)

Tmel na kámen

100 dílů včelího vosku se roztaví se 100 díly kalafuny a do husté taveniny se přidá 400 dílů kaolinu. Tmelení částí se provádí za horka.

Literatura (1)

Převěšování

Převěšování je přesun spodních rámků ze spodního nástavku do horního a doplnění spodního nástavku o prázdné mezistěny. Matka má snahu slézt dolů a začít plodovat v dolním nástavku. Údajně se tím zvýší medný výnos. Nemám vyzkoušeno. 🙂

Žebrování

Žebrování je prohazování plného rámku a rámku pouze s prázdnou mezistěnou. Podle informací od zkušených včelařů by měly včely klást rychleji, než kdyby byly vedle sebe pouze plné rámky (plod plus medové) a rámky s prázdnými mezistěnami.