Rubrika: Blog

Publikováno

Podzim 2021 – metodika dalšího kroku od termoúlů k léčení umělým teplem

Termoúly fungují výborně pouze pokud svítí slunce. V současné době, se dějí dvě zásadní změny v počasí.

  1. podzimní počasí není co bývalo a posouvá se nám díky globálnímu oteplování léto do podzimu
  2. jsou zde velké výkyvy počasí – velká změna zimy a chladu

Na podzim 2021 – abych neopakoval propadák s podzimním léčením včelstev na podzim 2020 pomocí termoúlů, jsem nasadil novou léčebnou metodu.

Tou je léčení umělým teplem.

Díky delšímu teplému počasí na podzim, dochází k delšímu plodování a to co jsme si přeléčili v létě termoúly, si včely bez problému natahají do úlu zpět během velmi krátké doby.

Slunce je v tuto dobu už nízko a nemá dostatečnou intenzitu, aby úly vyhřálo na potřebnou teplotu!

Naši kamarádi, kteří pomužívají klasické chemické léčení v něm pokračovali ještě v prosinci 2021 a na jaře 2022 díky rezistenci Varroa na chemickou léčbu .

Důležitá nevýhoda termoúlů:

  1. nefungují když nesvítí slunce – tato nevýhoda se zdá logická, nicméně občas potřebujeme léčit i v době, kdy slunce nesvítí.
  2. pokud se léčba na podzim nepovede, díky slabému nebo krátkému osvitu, je třeba sáhnout po jiné metodě léčení
  3. není zaručeno, že teplota bude v úlech dvě hodiny v kuse (díky oblačnosti třeba)
  4. není zaručeno, že se úly nepřehřejí – není zde žádná regulace
  5. je třeba kolem toho stále lítat a hlídat to. U většího počtu úlů stále nevýhoda počtu obsluhujících.

Řešení :

Vykašlete se přemýšlet o léčení na podzim pomocí termoúlů, počkejte na období, posledního babího léta, kdy je teplota kolem 20 stupňů (deset stupňů je podle mého spodní limit) a využijte potenciál umělého tepla pro léčení místo chemie přímo v úlech. Proč babí léto a poslední teplé období? Včely při prudkém ochlazení začnou hybernovat a nemají tendenci už létat. Pokud přeléčím poslední teplé období – mohou včely vyletět ven z úlu, pokud jim bude příliž horko a NEZMRZNOU. A zároveň, pokud to bude poslední teplé období , není třeba si dělat starosti s tím, že včely další Varroa nanosí znovu do úlů. Protože jdou chrnět. Takto jednoduché to je a opravdu mi to fungovalo.

Léčení umělým teplem řeší to všechny předchozí nevýhody termoúlů:

  1. léčit se dá kdykoliv
  2. nezáleží na slunečním osvitu
  3. je garantovaná teplota v úle – kterou si včelař nastaví
  4. úly se díky regulacím nikdy nepřehřejí
  5. není třeba to hlídat, regulace se o vše postará sama

Co je důležitý poznatek. Nestačí léčit pouze 2hodiny fyzického času. Je třeba léčit 2 hodiny tepla nad 38 stupňů v úlech! V čem je rozdíl? Díky natápění v úlech se občas regulace v úlech zapíná a vypíná. Tj. například léčení 2 hodiny normálního času obsahuje teplotu v úlech 38 stupňů třeba jen půl hodiny !

Proč? Vše trvá nahřát. Vosk je velmi dobrý izolant a akumulátor energie. Aby se vše prohřálo, je třeba měřit skutečnou dobu teploty 38-42 v úlech !!!

Ze zkušenosti mohu říct, že léčení včelstev pomocí umělého tepla v úlech, trvalo celý den a teplota 42 (celkem) zde byla dvě hodiny. Proto uvádím, že je třeba měřit skutečnou teplotu v úlech a dobu, kdy této teploty bylo dosaženo !!!

Naskýtá se úvaha, proč si kupovat termoúly, když stejně musím v určitých obdobích léčit jinak (chemicky nebo teplem). Jsou hezké a naučily mne pracovat s teplem vs. život včel. Bez geniálního postřehu pana Linharta o tom, jak teplo léčí včely, by nebyl tento krok možný.

Takže je to jen další krok. V dalším článku už uvedu konkrétní návody.

Publikováno

Jak na léčení včel termoúly a jinými metodami

Zápis do deníku po dvou letech. Jak se prodávají nové vynálezy? Opatrně. 🙂 Když jsem kupoval termoúly, byl jsem nadšený. Obchodník mě ale opatrně upozornil, že je třeba úly kontrolovat na spad a také, že občas používá chemii. „Nechci používat žádnou chemii a to bez kompromisů“ jsem mu řekl a to se rozcházelo s plánem prodeje. Úly je potřeba prodat, ale mají své mouchy, které se do plánu prodeje nehodí. Jaké mouchy to jsou? No je to úplně jednoduché, léčení je třeba provádět také v době, kdy slunce nesvítí a není tedy možné, zahřát úly na potřebnou teplotu 38-42 stupňů Celsia. To je největší potíž termoúlů, jejich základní přednost nefunguje v době, kdy to nejvíce potřebuji. A kdy to je? Hlavně na jaře, kdy včely prošly zimováním a také v úplně nejdůležitějším období a to je kdy? Na podzim. Slunce je totiž nízko a má malou intenzitu. Proto není schopné úly zahřát na potřebnou teplotu. Přesto včely potřebují jít do spánku zdravé. Tato zkušenost, mne stála osm včelstev. A jak stále říkám, není důležité co nám ostatní říkají, ale co nám neříkají. Tohle byla nejdůležitější „neobdržená“ informace. Že totiž v nejdůležitějším období termoúly nefungují.

Dá se z toho vybruslit? Ano dá ! Bohužel ne pomocí termoúlů.
A dá se to bez chemie?
ANO !

I v televizním pořadu a článcích o termúlech, se výrobci opatrně zmiňují, že termoúly „snižují“ množství chemie, což mají zajisté pravdu a léčení v období léta opravdu funguje.

Pro jistotu léčím teplem ze slunce včely stále, mám odkryté přední sklo, takže vytvářím prostředí pro Varroa minimálně nepříznivé. (ani mravenci do teplého úlu nechtějí). A včely si na něj museli zvyknout. Ačkoliv někteří včelaři budou jistě tvrdit, že není možné, aby „odmítly“ horký úl a to jen proto, že nemají potřebnou zkušenost, já tvrdím opak. Moje včely a jejich oddělky zkušenost se stále teplými úly mají a po roce jim to už nepřijde divné. Když jsem do horkých úlů usadil včely poprvé, včelky úly nechtěly a pravidelně je opouštěly. A jak jsem je tam udržel? Se stínítkem se úly tváří jako normální a postupně jsem je na horko zvykal. Odkrýváním a zakrýváním předního skla, přičemž dobu bez stínítka jsem prodlužoval. Nejdříve den bez stínítka a týden se stínítkem. Nedělal jsem to podle plánu, nebo nějakých psaných pravidel, ale jak jsem měl čas, jsem postupně včelám přidával až do stavu, kdy dnes žijí trvale bez stínítka, tj. vytvořil jsem Linhartovu „teplou střechu“, ze které se vynález zrodil. Vrchní díl pro léčení používám, jen když to má smysl a to je konec jara a léto a ještě když je venku 25 stupňů a více a také vytrvale slunečno (jasná obloha), aby se včely přeléčily po dvou hodinách, jak uvádí návod.

Jaké další výhody (nevýhody) jsem díky úlům objevil? Hlavně to, že mezistěny se skoro pravidelně prodávají za 1) děsně tenké a za 2) pančované parafínem. Jak se to pozná? Když byla první snůška a následovalo léčení na přelomu června července, většina mezistěn se mi zbortila, protože parafín má teplotu tání kolem 40 stupňů Celsia, zatímco pravý včelí vosk kolem 65 stupňů.
Co to pro mě znamená? Že jsem se musel naučit dělat vlastní mezistěny z pravého vosku, abych měl pro moje včelky kvalitní stavební materiál. O tom napíšu jiný článek.

Závěr s termoúly:
Termoúly opravdu fungují – když svítí sluníčko a jsou opravdu hezké. Jsou sice trochu těžké, ale jsou hezké a fungují perfektně (léčí) konec jara a celé léto. Přes jejich potíže s nefunkčností hlavně na podzim, je stále používám. Není to jejich chyba, k účelu, ke kterému byly stvořeny – léčení pomocí slunce – fungují skvěle.
Bohužel podzimní a jarní období jsem musel vyřešit dalším vynálezem a o tom napíšu příště. Počítám s tím, že uveřejním všechny návody a nápady pro všechny včelaře zdarma. Jestli je použijete nebo ne, je na každém z Vás. Ty nápady opravdu fungují (i bez termoúlů) a hlavně bez chemie. Dají se použít i s termoúly a je to pak zajímavá kombinace. 🙂

O tom zase příště …

Publikováno

Začínající zima

Je podzim, ale vlastně už začíná zima. Na horách začíná sněžit (11.října 2020) a včely ještě létají. Kontroloval jsem počasí, které občas leze lehce kolem 10 stupňů Celsia. Protože termosolární a navíc zateplené úly vytváří teplo, možná to vytváří v úle dojem, že by mohlo být také venku teplo. Včely lítají. Vidím včely nosící žluté rousky do úlu, i když bych řekl, že už vlastně nic nekvete. Něco si holky našly. 🙂

Používáme WordPress (v češtině).