Zápis do deníku po dvou letech. Jak se prodávají nové vynálezy? Opatrně. 🙂 Když jsem kupoval termoúly, byl jsem nadšený. Obchodník mě ale opatrně upozornil, že je třeba úly kontrolovat na spad a také, že občas používá chemii. „Nechci používat žádnou chemii a to bez kompromisů“ jsem mu řekl a to se rozcházelo s plánem prodeje. Úly je potřeba prodat, ale mají své mouchy, které se do plánu prodeje nehodí. Jaké mouchy to jsou? No je to úplně jednoduché, léčení je třeba provádět také v době, kdy slunce nesvítí a není tedy možné, zahřát úly na potřebnou teplotu 38-42 stupňů Celsia. To je největší potíž termoúlů, jejich základní přednost nefunguje v době, kdy to nejvíce potřebuji. A kdy to je? Hlavně na jaře, kdy včely prošly zimováním a také v úplně nejdůležitějším období a to je kdy? Na podzim. Slunce je totiž nízko a má malou intenzitu. Proto není schopné úly zahřát na potřebnou teplotu. Přesto včely potřebují jít do spánku zdravé. Tato zkušenost, mne stála osm včelstev. A jak stále říkám, není důležité co nám ostatní říkají, ale co nám neříkají. Tohle byla nejdůležitější „neobdržená“ informace. Že totiž v nejdůležitějším období termoúly nefungují.
Dá se z toho vybruslit? Ano dá ! Bohužel ne pomocí termoúlů.
A dá se to bez chemie?
ANO !
I v televizním pořadu a článcích o termúlech, se výrobci opatrně zmiňují, že termoúly „snižují“ množství chemie, což mají zajisté pravdu a léčení v období léta opravdu funguje.
Pro jistotu léčím teplem ze slunce včely stále, mám odkryté přední sklo, takže vytvářím prostředí pro Varroa minimálně nepříznivé. (ani mravenci do teplého úlu nechtějí). A včely si na něj museli zvyknout. Ačkoliv někteří včelaři budou jistě tvrdit, že není možné, aby „odmítly“ horký úl a to jen proto, že nemají potřebnou zkušenost, já tvrdím opak. Moje včely a jejich oddělky zkušenost se stále teplými úly mají a po roce jim to už nepřijde divné. Když jsem do horkých úlů usadil včely poprvé, včelky úly nechtěly a pravidelně je opouštěly. A jak jsem je tam udržel? Se stínítkem se úly tváří jako normální a postupně jsem je na horko zvykal. Odkrýváním a zakrýváním předního skla, přičemž dobu bez stínítka jsem prodlužoval. Nejdříve den bez stínítka a týden se stínítkem. Nedělal jsem to podle plánu, nebo nějakých psaných pravidel, ale jak jsem měl čas, jsem postupně včelám přidával až do stavu, kdy dnes žijí trvale bez stínítka, tj. vytvořil jsem Linhartovu „teplou střechu“, ze které se vynález zrodil. Vrchní díl pro léčení používám, jen když to má smysl a to je konec jara a léto a ještě když je venku 25 stupňů a více a také vytrvale slunečno (jasná obloha), aby se včely přeléčily po dvou hodinách, jak uvádí návod.
Jaké další výhody (nevýhody) jsem díky úlům objevil? Hlavně to, že mezistěny se skoro pravidelně prodávají za 1) děsně tenké a za 2) pančované parafínem. Jak se to pozná? Když byla první snůška a následovalo léčení na přelomu června července, většina mezistěn se mi zbortila, protože parafín má teplotu tání kolem 40 stupňů Celsia, zatímco pravý včelí vosk kolem 65 stupňů.
Co to pro mě znamená? Že jsem se musel naučit dělat vlastní mezistěny z pravého vosku, abych měl pro moje včelky kvalitní stavební materiál. O tom napíšu jiný článek.
Závěr s termoúly:
Termoúly opravdu fungují – když svítí sluníčko a jsou opravdu hezké. Jsou sice trochu těžké, ale jsou hezké a fungují perfektně (léčí) konec jara a celé léto. Přes jejich potíže s nefunkčností hlavně na podzim, je stále používám. Není to jejich chyba, k účelu, ke kterému byly stvořeny – léčení pomocí slunce – fungují skvěle.
Bohužel podzimní a jarní období jsem musel vyřešit dalším vynálezem a o tom napíšu příště. Počítám s tím, že uveřejním všechny návody a nápady pro všechny včelaře zdarma. Jestli je použijete nebo ne, je na každém z Vás. Ty nápady opravdu fungují (i bez termoúlů) a hlavně bez chemie. Dají se použít i s termoúly a je to pak zajímavá kombinace. 🙂
O tom zase příště …