Jak doplnit zásoby na zimu – 15kg cukru, pravda nebo mýtus? Jak na to s temosolárními úly

První důležitá informace pro mě, kterou jsem si uvědomil, že cukr není to samé co med. Je to jednoduchá věc, kterou chápe každý, nicméně, kdyby cukr na zimu stačil, budou včely vyrábět cukr, ne med. 🙂 I když se takto včelaří již dlouhou dobu (jistě přes 100 let), včely nevyrábí med jen tak. Rozhodl jsem se, že základem biovčely a mého včelaření, není sebrat včelám všechen med a zůstat u rozumného ekologického včelaření. Zatímco všichni přemýšlejí nad hromadnými úhyny včelstev viz stránky: http://www.posledniprocento.cz myslím si, že základním principem přežití každého tvora, nejen včel je, nepoužívat „chemická léčení včel“ a „léčení potravin“ na polích pomocí pesticidů a jiných přípravků.

Pokud máme zdravé včely a necháme jim větší část medu nepotřebujeme tolik cukru.

Základem přežití včel přes zimu jsou dostatečné zásoby. O tom není pochyb. Vycházel jsem tedy z následující úvahy. Pokud včely posbírají svůj med, část jim nechám a CELKEM s dodaným cukrem vytvořím zásobu 15 kg na včelstvo, mělo by to stačit. Stačilo to i u mých nezateplených obyčejných úlů, nicméně termosolární úly jsou zateplené a dá se říct, že pokud včely nemusí tolik topit, pak nespotřebují tolik energie. Někde se uvádí až 30% úspora zásob.

Pokud se to se zásobami přežene, asi se nic nestane. Pokud však chybí, mohou nastoupit potíže a včelstvo nemusí přežít.

Jak tedy na správnou dávku přidaných zásob cukru?

Vzal jsem si k ruce výpočet a zvážení včelstva. K tomu jsem použil „digitální váhu na ryby“. V podstatě se jedná o váhu s provázkem a háčkem na konci provázku. Když zaháknu provázek pod spodní část úlu a pokusím se váhou úl zvednout (s tím, že zvedám jen polovinu úlu, druhá polovina stojí) zvážím v určitém okamžiku maximální hmotnost. To je hmotnost, kterou vynásobím dvěma a mám hmotnost celého úlu s chybou kolem max.10%. Toto jednoduché vážení nám umožní zjistit, jaké zásoby si včely samy vytvořily.

Co potřebuji vědět?

Přírůstek, průběžného vážení, tedy předchozí a následující váhu úlu se včelami i zásobami. Tím poměrně přesně určíme, zda včelám ubývá, nebo přibývá zásoba. (Takto jsem zjistil, že včelám v srpnu, s plně otevřeným česnem vosy vykrádají med a to fest.)

Absolutní váhu zásob, dá se dopočítat. Znám váhu úlu, rámků, včelstva (odhadnu) a zásoby dopočítám v excelovské tabulce.

https://docs.google.com/spreadsheets/d/1WJ3cgJ6IFgt5NlRx_m-z_iFsGKIrVir9kJrAM4gy7gQ/edit?usp=sharing

Ve výpočtu je váha rámku myšlena váha s prázdným plástem.
Dopočtem se dá zjistit, že zásoby, které doplňujeme pro včely na zimu, nemusí být nutně (počet včelstev) x 15kg cukru, ale musí tyto zásoby mít. Tzn. že já jsem doplňoval něco kolem 50kg cukru pro 8 včelstev a vím, že spolu se zásobami nektaru a pylu, které už si včelky nasbíraly, jim to bude stačit. 🙂

Včely čich

Včely mají výborný čich. Odhaduji, že jestli pes má lepší čich než člověk, třeba 100x tak včely mají určitě ještě 1000x lepší čich než pes. Co se stalo a jak jsem to objevil? Měl jsem v kůlně staré plaňky, které zde byly uloženy určitě přes deset let. Některé z nich byly natřené nazeleno, ale ještě před deseti lety ! Byl to nátěr zřejmě proti hmyzu, který byl už delší dobu vyčpělý barva světlá a nepodléhala dešti, takže by člověk řekl, že nátěr bude už dávno nefunkční. Potřeboval jsem plaňky na rámky, takže v domnění, že vše je v pohodě, jsem z těchto planěk vyrobil a vydrátkoval přes 50 rámků. Dal jsem to včelám do úlu – a hle? Ony to nechtěly. Nezaplnil jsem celý úl rámky a usadil jsem nový vlastní roj. Nechtěly to. Začaly stavět v nejvzdálenější části úlu a „nevonělo“ jim to. Když jsem na stavbě trval a dle doporučení z internetu natřel rámky voskem, obsadily s nechutí jeden rámek a nechaly to být. Za týden pak opustily nevoňavý úl a tím jsem se přesvědčil, že pro včely vše jen čerstvé, „voňavé“.

Plastové rámky
I když plastové rámky do úlu nechci, chci jen říci, že včely ani nemají rády plasty a nebudou na ně klást. Proto někteří „průmysloví“ včelaři natírají plastové rámky voskem, aby nemusely pracovat se dřevem. Vtaláty a další škodlivé látky z plastů se dostanou do vosku i do medu a to potom jíme, ale jíme i pesticidy zamořené plodiny vypěstované na polích, ze kterých sbírají pyl naše včely. Je to zamotaný kruh. A zřejmě není dobrý ani pro člověka, ani pro zvířata, aní pro včelu.

Výroba vlastních mezistěn

Protože termosolární úly potřebují mezistěny z nepančovaného vosku, je nejlepší si vyrábět vlastní mezistěny. Původně jsem si k tomu pořídil rastrované a hladké nevyhřívané válce. Zde jsem se setkal s potížemi vlastního technologického postupu. Válce Vám totiž prodá kdokoliv, ale návod, jak s nimi pracovat a jak si připravit vosk člověk nemá šanci získat. Prolezl jsem půlku internetu a nic. 🙂 Pokud někdo ze čtenářů získá návod, jak správně pracovat s a hlavně jak si připravit plástové desky pro lisy budu rád za informace, které zde na biovcele.cz pak zveřejním. Neprobádaný lis třeba zde: http://www.vceliprodukty.cz/obchod/lisy-na-mezisteny/lis-na-mezisteny/lis-na-mezisteny-hladky-a-gravirovany-32cm/

Deskový lis
Deskový lis chlazený vodou s rasrem ze silikonu je ideál jednoduchá volba. Je vhodný tento typ:
http://www.vceliprodukty.cz/obchod/lisy-na-mezisteny/odlevani-mezisten/odlevaci-forma-na-mezisteny-39×24/

Proč? Je to hotové, je to z Německa a funguje to. Jakékoliv jiné lisy mi nefungovaly a bylo s nimi více starostí než užitku. Lis má vodní chlazení horní a spodní desky, což potřebujete pro rychlejší práci s mezistěnami. Nikdo nechce zpracovávat jednu mezistěnu deset minut. Vosk má totiž tu vlastnost, že akumuluje velmi dobře teplo a mění strukturu při různých teplotách. Málokde se to dozvíte, ale pokud zahřejete vosk na více než 80 stupňů, pak je třeba týden čekat, než vosk znovu získá své původní uspořádání. Pokud by jste přesto takto přehřátý vosk chtěli použít pro výrobu mezistěn, budou se Vám mezistěny trhat a lámat.

Samotná výroba mezistěn odléváním

Takže, zahřeje se část voskového koláče v nerezovém hrnci OD SPODU (myšleno postupným ohříváním z pokojové teploty vosku na teplotu 60-65 stupňu Celsia, nesmí se přehřát na více než 80 stupňů !!!) . Dá se to udělat tak, že vezmu bud klasický ohřívač elektrický s nerezovým hrncem , nastavím na stupeň 1-2 ohřev a hlídám teplotu teploměrem. Osvědčil se mi laserový teploměr. Nebo varianta, nerezový kastrol s kovovým dnem, které lze použít pro indukční desky. Indukční plotýnky nejlépe s měřením teploty kastrolu.

Připojím odlévací lis na přívod vody a nechám mírně protékat vodu. Tím se chladí spodní i horní deska. Jakmile se ohřeje vosk na požadovanou teplotu, pak naběračkou, která je součástí balení, odliji vosk na silikonovou podložku. Doporučuje se nechat zavřený lis po dobu 20 vteřin. Nechával jsem minutu a deska byla krásná žlutá, jako kuřátka na netrhala se. Viz. galerie. Mezistěna se odloží a postup se opakuje.

Je třeba dávat pozor, při použití klasické plotýnky, se při odebírání vosku z kastrolu, zmenšuje ohřívané množství a nečekaně se zvyšuje teplota vosku! Pokud je ho málo je třeba hlídat teplotu a plotýnku třeba i vypínat! Důležité je, aby se vosk nepřevařil. Pokud se tak stane, nechá se odležet týden.

Jak začít včelařit v termosolárních úlech v boj proti Varroáze

První úkol je patentové úly si pořídit. 🙂 Ty jsem sehnal zde: https://www.termosolarniul.cz/
Není to záležitost úplně levná, jeden úl v kompletní sestavě stojí kolem cca. 10tis. Kč, nicméně tím člověk získá úžasnou věc, která opravdu funguje. 🙂

Princip fungování úlu
Termosolární úl funguje na jednoduchém principu. Vychází z myšlenky, že Varroa Destructor se přestává množit při 38 stupních Celsia a při 40-42 stupních hyne. Přední sklo termoúlu je dvojsklo a zadním je černá plechová destička. Průchodem slunečního svitu přes dvojsklo, projde teplo, které ohřeje zadní černou destičku a ta vyhřívá úl. Pokud je dvojsklo nezakryté, v úlu narostou teploty nad zmíněnou hodnotu 38 stupňů Celsia a včelstvo je vyléčeno. Což je úžasná věc. Výrobce doporučuje léčení dvě hodiny měsíčně a následně zakrýt dvojsklo bílou destičkou, která je součástí výbavy úlu.

Jak jsem na to šel
Pořídil jsem si úly, které přišly v rozbaleném stavu, ty se jednoduše sestaví dle přiloženého návodu. Přišel mi rozměr nástavku pro rámkovou míru 39×40 (i když jsem dříve používal rozměr 42×40). Úly jsem sestavil na konci června. Cílem bylo, projít první rok bez léčení chemií. Problém nastal v okamžiku, kdy jsem chtěl větší rámky přendat do menšího úlu. 🙂

Nápady a varianty:
a) První varianta byla od mého učitele včelařství. Vydrátují se nové rámky s novými mezistěnami v menším rozměru, to se dá do spodního nástavku spolu s matkou a mezi nástavky se osadí mateří mřížka, horní (původní Lansgrot s většími rámky se dá nahoru, nad termosolární nástavek) a včely přelezou. Myšlenka nebyla špatná, přesto při 8 úlech s osmi včelstvy to znamená :
– fofrem připravit 80 rámků
– vytavit příslušné množství vosku a vyrobit si mezistěny z vlastního vosku (důležité – nesmí v něm být parafín, viz. článek mezistěny).
A možná se to povede, možná.

Nevýhody řešení:
– časová náročnost
– horní nástavek Lansgrot má úplně jiné rozměry, tedy sesazením dvou úlů na sebe, by vznikla mezi nástavky mezera a ta je velkým lákadlem pro vosy a jiný hmyz, který se přiživuje na včelstvech. Včely pak brání úl v mezerách a nelétají tolik. (Vlastní zkušenost)

Závěr, řešení a) jsem zavrhl.

b) přesun kompletních rámků i se včelami (i s původními rámky v jiném rozměru)
Vymyslel jsem, že abych celý přesun do nových úlu zrealizoval rychle, musím nejvíc využít to co mám. Jelikož se rámky do úlu nevešly rovnoběžně s „obrazovkou“, ale vešly se kolmo, dal jsem je tedy kolmo. U jednoho úlu jsem zkusil dát původní Lansgrot nad termosolární úl (viz. galerie). Nicméně vznikla tam situace s bráněním úlu, jak jsem psal výše. Útoky vos na včelstvo jsou opravdu nepříjemné. (pokud jsou v době rozkvětu včelstva, moc to nevadí, včely je do úlu nepustí, protože je jsou v přesile. Pokud je to v srpnu a září a dokrmuje se, vosy dokáží vesele tunelovat zásoby včelstva a ještě se tomu smějou, jak tomu zabránit – další články) .

Včely se začaly léčit sami sluníčkem ! 🙂

Nevýhoda: Díky větším rámkům (ouška), úplně neseděly termonástavky. Musel jsem na konci července udělat redukce mezi nástavky, které umožňovaly sesednutí nástavků bez mezer. (Tím se do úlu nedostanou vosy)

Jak se pozná účinnost úlu?
Termosolární úly jsem nainstaloval začátkem července 2020. Včely jsem osadil v témže měsíci na začátku července, viz. galerie. Hned jak jsem je osadil, tak jsem umístil do Varroa dna bíle čtvrtky pro detekci Varroa. (v podstatě stínící destičky pro sklo). Byl jsem rozhodnutý léčit každý den a nepoužívat je, pouze v případě velkého vedra, aby se včely neupekly. 🙂 Prvních čtrnáct dní jsem zaznamenal mírný spad kleštíka a další týdny NIC !
Je to skoro zázrak. Včelám se změnila nálada, úplně. Byly jak beránci. Když srovnám drastické léčení gabonem, nebo ještě horší verze – zapálený knot s pesticidem (který je mimo jiné v cizině zakázaný), uspané česno a dusící se včely, je to nesrovnatelně lepší metoda ochrany včel před nechtěným Varroa Destructorem. Včely byly v původních úlech nervózní a občas i útočné. Když poznáte tyhle jejich dva náladové stavy – včely v původních úlech a včely v nových úlech, máte pak pocit, že včely jako by někdo vyměnil za klidné. Což je pro mě dalším důkazem, že jsou spokojené a podle jejich nálady nyní umím poznat, zda je něco tíží.

Možná je léčení pomocí různých chemických léčiv pro někoho dobrý business, ale není třeba včely takto chemicky týrat !
Nehledě na to, že ta chemie a její stopové prvky jsou v souších, v medu v dřevě nástavků, všude. Pesticidy jsou zdrojem rakoviny, která se neobjevuje hned, ale s odstupem času. Takže pro další včelaření, si vyrábím vlastní vosk a z něj vlastní mezistěny. Jedinou nevýhodou termoúlu totiž je, že pokud použijete pančovaný vosk (s příměsí parafínu nebo jiných látech, které mají nižší teplotu tání), stane se, že včelstvám při ohřevu vnitřku úlu, spadne dílo a to je pak nejen smutné, ale i pracné zpracovat.

Závěr 2 – léčení termometodou je státem uznaná metoda léčení (ne dlouho) a je naprosto bezkonkurenční. Pokud chceme být zdraví, je třeba chemii u včel a nejlépe i v zemědělství zakázat.


Jak bojovat proti plísním v úle – poznámky začínajícího včelaře

Základem protiplísňových opatření je vzdušný úl. Když jsem začal včelařit, ještě v klasických úlech typu Lansgrot, dostal jsem na úly gumové podložky, pak polystyren a nakonec střechu. Úly byly shora nevětrané a na podzim, když byly včelky už uvnitř trvale, jeden z úlu začal nepříjemně zapáchat. Gumové podložky jsem vyhodil a nahradil je bílými prostěradly, na které jsem rozřezal starý koberec. Vždy chlupama proti sobě a teprve na to jsem dal polystyren a na to střechu (vlnitou střechu).

Úly začaly větrat. Protože při zpracování medu 🐝 včelkami vzniká vlhko a teplo, je to pro plísně ideální stav. Zápach z jednoho úlu začal mizet. Koberce se chovaly jako paropropustná folie a současně udržovaly teplo. Bingo. To jsem přesně potřeboval.

Na jaře, jak začalo být nad deset stupňů a včelky začaly už lítat, jsem přendal rámky do nového úlu, některé staré vysloveně pokryté plísní jsem dal vyvařil a plamenem (z ruční butanové láhve) jsem vyčistil dno a stěny původního úlu. Tím jsem se zbavil nechtěné plísně a ta už se nevrátila.