Příspěvky

Publikováno

Podzim 2021 – metodika dalšího kroku od termoúlů k léčení umělým teplem

Termoúly fungují výborně pouze pokud svítí slunce. V současné době, se dějí dvě zásadní změny v počasí.

  1. podzimní počasí není co bývalo a posouvá se nám díky globálnímu oteplování léto do podzimu
  2. jsou zde velké výkyvy počasí – velká změna zimy a chladu

Na podzim 2021 – abych neopakoval propadák s podzimním léčením včelstev na podzim 2020 pomocí termoúlů, jsem nasadil novou léčebnou metodu.

Tou je léčení umělým teplem.

Díky delšímu teplému počasí na podzim, dochází k delšímu plodování a to co jsme si přeléčili v létě termoúly, si včely bez problému natahají do úlu zpět během velmi krátké doby.

Slunce je v tuto dobu už nízko a nemá dostatečnou intenzitu, aby úly vyhřálo na potřebnou teplotu!

Naši kamarádi, kteří pomužívají klasické chemické léčení v něm pokračovali ještě v prosinci 2021 a na jaře 2022 díky rezistenci Varroa na chemickou léčbu .

Důležitá nevýhoda termoúlů:

  1. nefungují když nesvítí slunce – tato nevýhoda se zdá logická, nicméně občas potřebujeme léčit i v době, kdy slunce nesvítí.
  2. pokud se léčba na podzim nepovede, díky slabému nebo krátkému osvitu, je třeba sáhnout po jiné metodě léčení
  3. není zaručeno, že teplota bude v úlech dvě hodiny v kuse (díky oblačnosti třeba)
  4. není zaručeno, že se úly nepřehřejí – není zde žádná regulace
  5. je třeba kolem toho stále lítat a hlídat to. U většího počtu úlů stále nevýhoda počtu obsluhujících.

Řešení :

Vykašlete se přemýšlet o léčení na podzim pomocí termoúlů, počkejte na období, posledního babího léta, kdy je teplota kolem 20 stupňů (deset stupňů je podle mého spodní limit) a využijte potenciál umělého tepla pro léčení místo chemie přímo v úlech. Proč babí léto a poslední teplé období? Včely při prudkém ochlazení začnou hybernovat a nemají tendenci už létat. Pokud přeléčím poslední teplé období – mohou včely vyletět ven z úlu, pokud jim bude příliž horko a NEZMRZNOU. A zároveň, pokud to bude poslední teplé období , není třeba si dělat starosti s tím, že včely další Varroa nanosí znovu do úlů. Protože jdou chrnět. Takto jednoduché to je a opravdu mi to fungovalo.

Léčení umělým teplem řeší to všechny předchozí nevýhody termoúlů:

  1. léčit se dá kdykoliv
  2. nezáleží na slunečním osvitu
  3. je garantovaná teplota v úle – kterou si včelař nastaví
  4. úly se díky regulacím nikdy nepřehřejí
  5. není třeba to hlídat, regulace se o vše postará sama

Co je důležitý poznatek. Nestačí léčit pouze 2hodiny fyzického času. Je třeba léčit 2 hodiny tepla nad 38 stupňů v úlech! V čem je rozdíl? Díky natápění v úlech se občas regulace v úlech zapíná a vypíná. Tj. například léčení 2 hodiny normálního času obsahuje teplotu v úlech 38 stupňů třeba jen půl hodiny !

Proč? Vše trvá nahřát. Vosk je velmi dobrý izolant a akumulátor energie. Aby se vše prohřálo, je třeba měřit skutečnou dobu teploty 38-42 v úlech !!!

Ze zkušenosti mohu říct, že léčení včelstev pomocí umělého tepla v úlech, trvalo celý den a teplota 42 (celkem) zde byla dvě hodiny. Proto uvádím, že je třeba měřit skutečnou teplotu v úlech a dobu, kdy této teploty bylo dosaženo !!!

Naskýtá se úvaha, proč si kupovat termoúly, když stejně musím v určitých obdobích léčit jinak (chemicky nebo teplem). Jsou hezké a naučily mne pracovat s teplem vs. život včel. Bez geniálního postřehu pana Linharta o tom, jak teplo léčí včely, by nebyl tento krok možný.

Takže je to jen další krok. V dalším článku už uvedu konkrétní návody.

Publikováno

Jak na léčení včel termoúly a jinými metodami

Zápis do deníku po dvou letech. Jak se prodávají nové vynálezy? Opatrně. 🙂 Když jsem kupoval termoúly, byl jsem nadšený. Obchodník mě ale opatrně upozornil, že je třeba úly kontrolovat na spad a také, že občas používá chemii. „Nechci používat žádnou chemii a to bez kompromisů“ jsem mu řekl a to se rozcházelo s plánem prodeje. Úly je potřeba prodat, ale mají své mouchy, které se do plánu prodeje nehodí. Jaké mouchy to jsou? No je to úplně jednoduché, léčení je třeba provádět také v době, kdy slunce nesvítí a není tedy možné, zahřát úly na potřebnou teplotu 38-42 stupňů Celsia. To je největší potíž termoúlů, jejich základní přednost nefunguje v době, kdy to nejvíce potřebuji. A kdy to je? Hlavně na jaře, kdy včely prošly zimováním a také v úplně nejdůležitějším období a to je kdy? Na podzim. Slunce je totiž nízko a má malou intenzitu. Proto není schopné úly zahřát na potřebnou teplotu. Přesto včely potřebují jít do spánku zdravé. Tato zkušenost, mne stála osm včelstev. A jak stále říkám, není důležité co nám ostatní říkají, ale co nám neříkají. Tohle byla nejdůležitější „neobdržená“ informace. Že totiž v nejdůležitějším období termoúly nefungují.

Dá se z toho vybruslit? Ano dá ! Bohužel ne pomocí termoúlů.
A dá se to bez chemie?
ANO !

I v televizním pořadu a článcích o termúlech, se výrobci opatrně zmiňují, že termoúly „snižují“ množství chemie, což mají zajisté pravdu a léčení v období léta opravdu funguje.

Pro jistotu léčím teplem ze slunce včely stále, mám odkryté přední sklo, takže vytvářím prostředí pro Varroa minimálně nepříznivé. (ani mravenci do teplého úlu nechtějí). A včely si na něj museli zvyknout. Ačkoliv někteří včelaři budou jistě tvrdit, že není možné, aby „odmítly“ horký úl a to jen proto, že nemají potřebnou zkušenost, já tvrdím opak. Moje včely a jejich oddělky zkušenost se stále teplými úly mají a po roce jim to už nepřijde divné. Když jsem do horkých úlů usadil včely poprvé, včelky úly nechtěly a pravidelně je opouštěly. A jak jsem je tam udržel? Se stínítkem se úly tváří jako normální a postupně jsem je na horko zvykal. Odkrýváním a zakrýváním předního skla, přičemž dobu bez stínítka jsem prodlužoval. Nejdříve den bez stínítka a týden se stínítkem. Nedělal jsem to podle plánu, nebo nějakých psaných pravidel, ale jak jsem měl čas, jsem postupně včelám přidával až do stavu, kdy dnes žijí trvale bez stínítka, tj. vytvořil jsem Linhartovu „teplou střechu“, ze které se vynález zrodil. Vrchní díl pro léčení používám, jen když to má smysl a to je konec jara a léto a ještě když je venku 25 stupňů a více a také vytrvale slunečno (jasná obloha), aby se včely přeléčily po dvou hodinách, jak uvádí návod.

Jaké další výhody (nevýhody) jsem díky úlům objevil? Hlavně to, že mezistěny se skoro pravidelně prodávají za 1) děsně tenké a za 2) pančované parafínem. Jak se to pozná? Když byla první snůška a následovalo léčení na přelomu června července, většina mezistěn se mi zbortila, protože parafín má teplotu tání kolem 40 stupňů Celsia, zatímco pravý včelí vosk kolem 65 stupňů.
Co to pro mě znamená? Že jsem se musel naučit dělat vlastní mezistěny z pravého vosku, abych měl pro moje včelky kvalitní stavební materiál. O tom napíšu jiný článek.

Závěr s termoúly:
Termoúly opravdu fungují – když svítí sluníčko a jsou opravdu hezké. Jsou sice trochu těžké, ale jsou hezké a fungují perfektně (léčí) konec jara a celé léto. Přes jejich potíže s nefunkčností hlavně na podzim, je stále používám. Není to jejich chyba, k účelu, ke kterému byly stvořeny – léčení pomocí slunce – fungují skvěle.
Bohužel podzimní a jarní období jsem musel vyřešit dalším vynálezem a o tom napíšu příště. Počítám s tím, že uveřejním všechny návody a nápady pro všechny včelaře zdarma. Jestli je použijete nebo ne, je na každém z Vás. Ty nápady opravdu fungují (i bez termoúlů) a hlavně bez chemie. Dají se použít i s termoúly a je to pak zajímavá kombinace. 🙂

O tom zase příště …

Publikováno

Léčení na podzim a termo-úly

Jakmile přeléčíme sluníčkem včely do září, není třeba už dále ohřev úlu využívat. (Až zase na jaře) Dokonce si myslím, že to ani není dobré. Sluníčko mi vylákalo včelky ven asi deset nebo dvacet z úlu, úl se ohřál, ale venku byla zima kolem tří stupňů a včelky už se nemohly vrátit. Stalo se mi to skoro u všech osmi úlů.

Nápad, léčení sluncem provádět do nejnižší teploty 10 stupňů Celsia. To je tak do září. Pak zakrýt přední sklo bílou podložkou, aby včelky neměly důvod cestovat ven. Sluníčko se odrazí a úl se nezahřeje. Včely zůstanou doma. 🙂

Publikováno

Vývoj počasí 2020 – zima jaro a léto na Mostecku z hlediska včel

Letošní zima byla mírná. Na jaře jsem měly včely ještě zásoby medu a jarní snůška byla slušná. Na jaře 2020 jsem měl teprve 3 včelstva. Bylo asi tak 40kg medu ze 3 včelstev a zhruba 6kg vosku.

Léto bylo poměrně deštivé, přisuzuji to tání ledovců v Arktidě a větší oblačnosti. Ať si o mě myslí kdo chce co chce, podle mého se příroda snaží vyrovnat množství skleníkových plynů a najít rovnováhu pro ochranu organizmů nejen pro člověka, ale i pro zvířata a rostliny.

Deštivé léto a včely způsobilo, že bylo málo nektaru a tak se krmilo už v létě. Zjistil jsem to nejen vážením, ale také tím, že včely byly skoro pořád v úle. Přikrmování na podzim a v létě, není zrovna záležitost která by byla pro ekonomiku včelaření prima. Ale pokud to děláte rádi. 🙂 Uděláte to. Včelaření v malém je opravdu neekonomické, ale možná bude brzy neekonomické i ve velkém. Pokud proběhne startup „náhrada medu umělým medem“. Nicméně včelaření bude sice neekonomické, ale pro přežití na zemi velmi potřebné.

A jak se podporuje včelaření v ČR ? Dotace činí 130kč na včelstvo, což je trochu výsměch včelařům, ale to je na samostatný ekonomický článek.

Publikováno

Jak české (a nejen české) uhelné elektrárny hubí plejtváka obrovského v Americe

Před časem jsem četl článek na internetu, jak plejtvák obrovský zcela bezdůvodně vyskočil na břeh, kde zahynul. Vědci si s tím lámaly hlavy, až někoho napadlo plejvákovi provézt pitvu a zjistilo se, že je úplně hladový.

Co způsobuje hlad plejtváka ? Je to ubývající plankton, který mizí z důvodu okyselování moří a také zahříváním moře nad 5-6 stupňů Celsia. ( Literatura (2) ) Plankton nejen vytvářel zásoby jídla pro plejtváka, ale i další velryby a další živočichy.

Jak se může moře ohřát? Moře se ohřívá více než pevnina. Ohřívá se podobně jako akumulační nádoba. Nejprve se ohřeje díky skleníkovému efektu na povrchu a teplo postupně klesá ke dnu. Až se prohřejí oceány a moře, začne teplota vody stoupat a tím postupně začne vznikat prostředí (teplé a kyselé vody), které planktonu příliš nevyhovuje. Zahyne plankton, poruší se potravní řetězec a zahyne i plejtvák.

Věděli jste, že plankton vyrábí více kyslíku než všechny dešťné pralesy dohromady?
Ubývání planktonu bude mít za následek i chybějící kyslík pro zvířata i pro lidi.

Jak vzniká ohřev moří a oceánů?
Vypouštěním CO2 z uhelných elektráren, spalováním nafty a benzínu (auta, lodě, letadla), uvolňováním methanových „zmrzlin“ ze dna oceánů a moří a také rozmrzáním permafrostu a v něm uloženém methanu. Methanové zmrzliny drží na dně moří a oceánů jen díky vysokému tlaku vody a nízké teploty moře. Ohřátím vody (díky skleníkovému efektu), dojde k ohřátí vody, to způsobí více uvolnění methanu, který následně způsobí větší skleníkový efekt a to více ohřeje moře, což způsobí větší uvolnění methanu a větší úbytek planktonu.

Je to kladná zpětná vazba, která způsobí, že děj se bude dále zhoršovat, pokud lidstvo zásadně nezmění způsob uvažování.

Takto může česká uhelná elektrárna přispět k likvidaci plejtváka obrovského. A ten hladový zřejmě přišel lidstvu říct svojí smrtí na pláži, je třeba s tím něco dělat. Mluvit neumí, udělal to tedy takto.

Závěr. Co by pomohlo?
Pomohlo by odpoutat se od modelu konzumní společnosti a pomáhat nastavovat v přírodě rovnováhu. Je to nejlepší věc, která mě napadá. Umravnit svoje „chtění“. Stejně toho tolik nepotřebujeme, potřebujeme včely, potřebujeme zvířata, potřebujeme planetu zemi a je třeba ji chránit. Lidstvo má tendenci řešit problémy, až přijdou. Může se stát, že to už bude příliš pozdě.

Publikováno

Snížení nástavků

Mám osm včelstev v termosolárních úlech. Pondělí 2. listopadu 2020 bylo obzvlášť pěkné, bylo sluníčko a teplo nad 18 stupňů, čímž se překonal rekord za posledních 30 let z naměřených dat v Klemeninu (zde bylo snad 19,5 stupně, asi důsledek klimatické změny).

Protože v druhém horním nástavku byly u šech včelstev ještě sklenice s krmením a bylo pěkně, přišel čas je sundat a snížit nástavky na jeden. Nakrmeno je a včely budou mít možnost už přezimovat v menším. Také nebude zahřívání úlu tak energeticky náročné. Jen u jednoho úlu jsem ještě horní nástavek nechal, protože a jelikož jedna sklenice s cukrovou vodou ještě měla polovinu plnou. Včelař Láďa říká, že nemají zásoby kam dát. Neumím říct. Nechávám jim ho a budou zřejmě zimovat na dvou.

Také jsem se byl na ně podívat večer, nadzvedl jsem víko a posvítil baterkou. Zvedly zadečky a plácaly křídly, nevím co to znamená. Buď pozdrav, anebo už jdi, budíš. 🙂

Publikováno

Jak doplnit zásoby na zimu – 15kg cukru, pravda nebo mýtus? Jak na to s temosolárními úly

První důležitá informace pro mě, kterou jsem si uvědomil, že cukr není to samé co med. Je to jednoduchá věc, kterou chápe každý, nicméně, kdyby cukr na zimu stačil, budou včely vyrábět cukr, ne med. 🙂 I když se takto včelaří již dlouhou dobu (jistě přes 100 let), včely nevyrábí med jen tak. Rozhodl jsem se, že základem biovčely a mého včelaření, není sebrat včelám všechen med a zůstat u rozumného ekologického včelaření. Zatímco všichni přemýšlejí nad hromadnými úhyny včelstev viz stránky: http://www.posledniprocento.cz myslím si, že základním principem přežití každého tvora, nejen včel je, nepoužívat „chemická léčení včel“ a „léčení potravin“ na polích pomocí pesticidů a jiných přípravků.

Pokud máme zdravé včely a necháme jim větší část medu nepotřebujeme tolik cukru.

Základem přežití včel přes zimu jsou dostatečné zásoby. O tom není pochyb. Vycházel jsem tedy z následující úvahy. Pokud včely posbírají svůj med, část jim nechám a CELKEM s dodaným cukrem vytvořím zásobu 15 kg na včelstvo, mělo by to stačit. Stačilo to i u mých nezateplených obyčejných úlů, nicméně termosolární úly jsou zateplené a dá se říct, že pokud včely nemusí tolik topit, pak nespotřebují tolik energie. Někde se uvádí až 30% úspora zásob.

Pokud se to se zásobami přežene, asi se nic nestane. Pokud však chybí, mohou nastoupit potíže a včelstvo nemusí přežít.

Jak tedy na správnou dávku přidaných zásob cukru?

Vzal jsem si k ruce výpočet a zvážení včelstva. K tomu jsem použil „digitální váhu na ryby“. V podstatě se jedná o váhu s provázkem a háčkem na konci provázku. Když zaháknu provázek pod spodní část úlu a pokusím se váhou úl zvednout (s tím, že zvedám jen polovinu úlu, druhá polovina stojí) zvážím v určitém okamžiku maximální hmotnost. To je hmotnost, kterou vynásobím dvěma a mám hmotnost celého úlu s chybou kolem max.10%. Toto jednoduché vážení nám umožní zjistit, jaké zásoby si včely samy vytvořily.

Co potřebuji vědět?

Přírůstek, průběžného vážení, tedy předchozí a následující váhu úlu se včelami i zásobami. Tím poměrně přesně určíme, zda včelám ubývá, nebo přibývá zásoba. (Takto jsem zjistil, že včelám v srpnu, s plně otevřeným česnem vosy vykrádají med a to fest.)

Absolutní váhu zásob, dá se dopočítat. Znám váhu úlu, rámků, včelstva (odhadnu) a zásoby dopočítám v excelovské tabulce.

https://docs.google.com/spreadsheets/d/1WJ3cgJ6IFgt5NlRx_m-z_iFsGKIrVir9kJrAM4gy7gQ/edit?usp=sharing

Ve výpočtu je váha rámku myšlena váha s prázdným plástem.
Dopočtem se dá zjistit, že zásoby, které doplňujeme pro včely na zimu, nemusí být nutně (počet včelstev) x 15kg cukru, ale musí tyto zásoby mít. Tzn. že já jsem doplňoval něco kolem 50kg cukru pro 8 včelstev a vím, že spolu se zásobami nektaru a pylu, které už si včelky nasbíraly, jim to bude stačit. 🙂

Publikováno

Včely čich

Včely mají výborný čich. Odhaduji, že jestli pes má lepší čich než člověk, třeba 100x tak včely mají určitě ještě 1000x lepší čich než pes. Co se stalo a jak jsem to objevil? Měl jsem v kůlně staré plaňky, které zde byly uloženy určitě přes deset let. Některé z nich byly natřené nazeleno, ale ještě před deseti lety ! Byl to nátěr zřejmě proti hmyzu, který byl už delší dobu vyčpělý barva světlá a nepodléhala dešti, takže by člověk řekl, že nátěr bude už dávno nefunkční. Potřeboval jsem plaňky na rámky, takže v domnění, že vše je v pohodě, jsem z těchto planěk vyrobil a vydrátkoval přes 50 rámků. Dal jsem to včelám do úlu – a hle? Ony to nechtěly. Nezaplnil jsem celý úl rámky a usadil jsem nový vlastní roj. Nechtěly to. Začaly stavět v nejvzdálenější části úlu a „nevonělo“ jim to. Když jsem na stavbě trval a dle doporučení z internetu natřel rámky voskem, obsadily s nechutí jeden rámek a nechaly to být. Za týden pak opustily nevoňavý úl a tím jsem se přesvědčil, že pro včely vše jen čerstvé, „voňavé“.

Plastové rámky
I když plastové rámky do úlu nechci, chci jen říci, že včely ani nemají rády plasty a nebudou na ně klást. Proto někteří „průmysloví“ včelaři natírají plastové rámky voskem, aby nemusely pracovat se dřevem. Vtaláty a další škodlivé látky z plastů se dostanou do vosku i do medu a to potom jíme, ale jíme i pesticidy zamořené plodiny vypěstované na polích, ze kterých sbírají pyl naše včely. Je to zamotaný kruh. A zřejmě není dobrý ani pro člověka, ani pro zvířata, aní pro včelu.

Publikováno

Výroba vlastních mezistěn

Protože termosolární úly potřebují mezistěny z nepančovaného vosku, je nejlepší si vyrábět vlastní mezistěny. Původně jsem si k tomu pořídil rastrované a hladké nevyhřívané válce. Zde jsem se setkal s potížemi vlastního technologického postupu. Válce Vám totiž prodá kdokoliv, ale návod, jak s nimi pracovat a jak si připravit vosk člověk nemá šanci získat. Prolezl jsem půlku internetu a nic. 🙂 Pokud někdo ze čtenářů získá návod, jak správně pracovat s a hlavně jak si připravit plástové desky pro lisy budu rád za informace, které zde na biovcele.cz pak zveřejním. Neprobádaný lis třeba zde: http://www.vceliprodukty.cz/obchod/lisy-na-mezisteny/lis-na-mezisteny/lis-na-mezisteny-hladky-a-gravirovany-32cm/

Deskový lis
Deskový lis chlazený vodou s rasrem ze silikonu je ideál jednoduchá volba. Je vhodný tento typ:
http://www.vceliprodukty.cz/obchod/lisy-na-mezisteny/odlevani-mezisten/odlevaci-forma-na-mezisteny-39×24/

Proč? Je to hotové, je to z Německa a funguje to. Jakékoliv jiné lisy mi nefungovaly a bylo s nimi více starostí než užitku. Lis má vodní chlazení horní a spodní desky, což potřebujete pro rychlejší práci s mezistěnami. Nikdo nechce zpracovávat jednu mezistěnu deset minut. Vosk má totiž tu vlastnost, že akumuluje velmi dobře teplo a mění strukturu při různých teplotách. Málokde se to dozvíte, ale pokud zahřejete vosk na více než 80 stupňů, pak je třeba týden čekat, než vosk znovu získá své původní uspořádání. Pokud by jste přesto takto přehřátý vosk chtěli použít pro výrobu mezistěn, budou se Vám mezistěny trhat a lámat.

Samotná výroba mezistěn odléváním

Takže, zahřeje se část voskového koláče v nerezovém hrnci OD SPODU (myšleno postupným ohříváním z pokojové teploty vosku na teplotu 60-65 stupňu Celsia, nesmí se přehřát na více než 80 stupňů !!!) . Dá se to udělat tak, že vezmu bud klasický ohřívač elektrický s nerezovým hrncem , nastavím na stupeň 1-2 ohřev a hlídám teplotu teploměrem. Osvědčil se mi laserový teploměr. Nebo varianta, nerezový kastrol s kovovým dnem, které lze použít pro indukční desky. Indukční plotýnky nejlépe s měřením teploty kastrolu.

Připojím odlévací lis na přívod vody a nechám mírně protékat vodu. Tím se chladí spodní i horní deska. Jakmile se ohřeje vosk na požadovanou teplotu, pak naběračkou, která je součástí balení, odliji vosk na silikonovou podložku. Doporučuje se nechat zavřený lis po dobu 20 vteřin. Nechával jsem minutu a deska byla krásná žlutá, jako kuřátka na netrhala se. Viz. galerie. Mezistěna se odloží a postup se opakuje.

Je třeba dávat pozor, při použití klasické plotýnky, se při odebírání vosku z kastrolu, zmenšuje ohřívané množství a nečekaně se zvyšuje teplota vosku! Pokud je ho málo je třeba hlídat teplotu a plotýnku třeba i vypínat! Důležité je, aby se vosk nepřevařil. Pokud se tak stane, nechá se odležet týden.

Používáme WordPress (v češtině).